Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Za významným badatelem a literátem, slovakistou Vítem Kovandou

24. 04. 2014 11:38:00
„Je těžké být doma prorokem,“ říkává se. A tak se občas stane, že významná osobnost nalezne ocenění spíše v cizině než doma. Své o tom ví i Vít Kovanda, významný slovakista, literát a překladatel, ale také badatel v oblasti přírodních věd.
Pozsony kolem r. 1972Pozsony kolem r. 1972Josef Sudek

Mnozí čtenáři blogu iDnes znají jeho tvorbu a často jej potkávají i v diskusích, vždy ozbrojeného poctivou porcí jeho pověstného laskavého humoru, životní moudrosti, ochotného vždy pomoci, poradit a povzbudit vlídnou radou zkušeného muže zejména ty mladší. Málokdo však ví, jaký pohnutý osud se skrývá za usměvavou tváří Víta Kovandy. A protože sám pro svou pověstnou skromnost mlčí, ujmu se slova místo něj.

Pohnuté dětství

Vít Kovanda se narodil v malé severomaďarské obci Pozsony. Už od útlého dětství musel pomáhat zajistit obživu početné, ale nemajetné rodiny, jejíž živobytí spočívalo zejména v rybolovu na Dunaji a drobné podloudnické činnosti, kterou veletok spojující nedaleké Rakousy s Uhry nabízel. Část rodiny dokonce odchází z existenčních důvodů r. 1968 do USA a malý Vítek proto polovinu svých sourozenců a vlastního otce téměř nepoznal. Až po letech obdrží pohlednici od Rudolfa, jednoho z bratrů, který jej informuje o tom, že rodina se v USA dobře uchytila pod změněným jménem Kowalski.

Přesto však ve staré vlasti zůstává řada ostatních sourozenců. Od dětství byl Vítu Kovandovi největší oporou jeho starší bratr, Dr. Slavomír Kuranda, který je rovněž znám jako významný jazykovědec a mystik. Tehdy však málokdo tušil, co z obou chlapců, kterým se z rodinných důvodů formálního vzdělání nedostávalo, vyroste. Chybělo málo a jejich talent by zůstal nerozpoznán a nevyužit.

Bystrých hochů si však naštěstí všiml pozsoňský farář, osvícený kulturní činovník a znamenitý hudebník, páter Csípos Dohány. Pod jeho vedením prošli hudební průpravou a osvojili si základy živých i klasických jazyků, pro něž oba projevovali ohromný talent. Následovala studia gymnaziální a posléze i univerzitní v Krakově a Praze.

Zatímco se Dr. Slavomír Kuranda nadále zabývá už jen přísně akademickým studiem jazyků a reformou slovenské gramatiky a pravopisu, mladší bratr Vít Kovanda spolu se zájem o historii a jazykovědu usiluje i o umělecký projev. Odchází proto do Mongolska, kde jednak vytrvalou archeologickou prací a studiem mongolských dialektů získává důkazy pro svou teorii, že právě v Mongolsku se nachází kolébka Slováků, jednak čerpá uměleckou inspiraci od význačného mongolského spisovatele, překladatele - mj. i z češtiny - a básníka Bjambyna Rinčena, jehož vliv v básních Víta Kovandy nacházíme i dnes. Rinčen sám hodnotí Kovandovu básnickou tvorbu vysoko; oceňuje na ní zejména to, že (cituji): "Výběrem témat i do nitra obráceným důrazem představuje antitezi opresivních kvalit, očekávaných v současné, zejména západní tvorbě."

Životní rozhodnutí

Když si tak v útulném prostředí Rinčenovy jurty listuje mongolským překladem Čapkovy Války s mloky, pojímá Vít Kovanda smělou myšlenku, smělou tak, že se ji zprvu sám lekne: Co dokáže mongolština, dokáže jeho milovaná slovenština taky! V hlavě energického génia se rodí plán na pozdvižení slovenštiny na úroveň ostatních jazyků europejských.

Po návratu z Mongolska proto ve spolupráci se svým bratrem, Dr. Slavomírem Kurandou, začíná rozsáhlé práce na pozdvižení slovenštiny. Před tím, než prostřednictvím obou bratrů - polyglotů promluví k užaslému světu ve slovenštině Goethe, Shakespeare, Hugo, Sienkiewicz nebo Viewegh, je ovšem třeba vykonat mnoho práce. Kovanda proto obohacuje lexikální zázemí slovenštiny o řadu nových výrazů, modernizuje gramatiku a horečně pracuje na největší revoluci slovenského pravopisu od dob, kdy Martin Hattala zavedl tvrdé y.

"Nepohodlný" učenec a jeho výzkum

Jeho odborná smělost se mu však stává osudnou. Ani při práci na nové, lepší slovenštině nezapomíná Vít Kovanda na potenciál zásadních objevů, které učinil v Mongolsku. Pečlivým rozborem pramenů dokazuje, že nikoli Velká Morava, jak se Slovákům snaží namluvit nacionalističtí blouznivci, ale až zhruba o sto let pozdější invaze turkotatarských Čobolů představuje startovní výstřel, po němž o nějakých 1000 let později doběhnou Slováci k vysněné metě vlastní státnosti. Kovanda dokazuje, že koncem 10. století zve uherský kníže Gejza na své území kočovný kmen Čobolů, které usazuje na severu svých držav, aby vytvořil jakýsi nárazník v obavě před expanzí piastovského Polska a přemyslovských Čech. Tento kmenový svaz pak figuruje v maďarských pramenech pod názvem Csóbolország.

Vít Kovanda přináší doklady nejenom archeologické, ale i jazykovědné – například původní znění zaklínací formule, dodnes rozšířené v lidových magických obřadech slovenského venkova, „Dočolomana!“, je jen postupem času zkomolenou verzí původního „Doj Čobolo, mama!“, tedy něco jako „Velká Matko, požehnej svými dary (naturalisticky doslova "vydoj se") lidu Čobolů.“

Po Ficově nástupu k moci se však v prostředí sílících nacionalistických tendencí stává pro Víta Kovandu a jeho převratné objevy půda na Slovensku příliš horká. Spolu s bratrem, Dr. Slavomírem Kurandou, odchází do Čech, kde pokračuje ve svých obrodných snahách. Navazuje kontakty s dalšími exilovými umělci (čtenářům blogu iDnes je dobře znám například pán Marihuán Béreš), pokračuje v původní básnické tvorbě ve slovenském jazyce a připravuje převratný počin v literatuře překladové, Máchův Máj.

Převratné změny

Mezitím však Osud připravuje Víta Kovandu o celoživotního spolupracovníka, jeho bratra Dr. Slavomíra Kurandu. Ten se stahuje z veřejného života po té, co je opakovaně nevybíravě napaden decimáliemi; ačkoli je jeho boj čestný a vítězný, bere mu chuť do dalších zápasů na veřejných fórech. Kuranda se proto soustředí na soukromý výzkum a spolu s Kovandou podniknou řadu pokusů, při nichž se jim podaří rozluštit podstatu kulového blesku. Při jednom z těchto experimentů je však Dr. Slavomír Kuranda zasažen silným výbojem statické elektřiny; tato událost mění radikálně nejen jeho účes, ale i celkový pohled na život. Nachází v sobě totiž doposud netušené síly a schopnosti, vyvolané nejspíš elektrickým výbojem, a stává se léčitelem, náboženským guru a mystikem. Odchází proto do Tibetu, kde hodlá vyučovat Tibeťany slovenštině.

Vít Kovanda však naštěstí zůstává mezi námi, pilný v práci, vlídný k lidem, skromný ve svém úspěchu. Doufáme, že i do budoucna mu vydrží elán, s jakým mimo jiné buduje most porozumění mezi Čechy a Slováky, když zprostředkovává kulturní dědictví jednoho národa druhému.

Děkujeme a těšíme se na další plody Vaší práce, pane Víte Kovando!

Autor: Václav Jindra | čtvrtek 24.4.2014 11:38 | karma článku: 17.81 | přečteno: 897x

Další články blogera

Václav Jindra

Osobní strážci - film, na který jsme čekali

Publicista a příležitostný dramatik Vladimír Kroupa dnes podrobil analýze zoufalý výkon ochranky prezidenta Zemana, jež nedokázala včas zareagovat na letící tomaty. Neuvedl však, že incident inspiroval filmové tvůrce k vrcholnému počinu české kinematografie polistopadové doby.

5.2.2015 v 16:45 | Karma článku: 13.33 | Přečteno: 782 | Diskuse

Václav Jindra

Bloger a blogerka roku. Výzva redakci iDnes.

I při letošním hlasování o blogera nebo blogerku roku je otevřen prostor pro jednu velkou nespravedlnost. V dnešním zamyšlení se pokusím ji pojmenovat a zároveň navrhnout nápravu.

4.2.2015 v 16:30 | Karma článku: 14.80 | Přečteno: 818 | Diskuse

Václav Jindra

Chceme i Blanku zažít jinak?

Tunel Blanka se veřejnosti ještě ani neotevřel a už je jasné, že pro ni zůstane zavřený. Alespoň co se týče občanské veřejnosti a těch Pražanů, kteří se jako poplatníci na stvabě tunelu také podíleli, ale jejich života se nemá týkat - cyklistů, chodců, rodin s dětmi. Pojďme to změnit!

8.10.2014 v 15:43 | Karma článku: 11.72 | Přečteno: 595 | Diskuse

Další články z rubriky Kultura

Martin Mařák

Švehlík, Extempore, Pepa Nos & Zikkurat, Veselí nad Moravou, 1981

Buduj vlast, posílíš mír. Úkoly sedmé pětiletky splníme! Hlásal velkými rudými písmeny nápis nad hezky namalovaným usmívajícím se úderníkem s lopatou, zatímco zděšené babičky se křižovaly při pohledu na tu Sodomu a Gomoru.

24.6.2017 v 16:12 | Karma článku: 7.44 | Přečteno: 293 | Diskuse

Martin Faltýn

Čertoviny? - Budou!

Včera jsem si zahrál v právě natáčené pohádce Zdeňka Trošky s názvem "Čertoviny". Dovolte mi vás trochu provést včerejším filmováním a také vám ukázat exkluzivní detaily, které jen tak neuvidíte.

24.6.2017 v 9:54 | Karma článku: 14.96 | Přečteno: 244 | Diskuse

Karel Sýkora

Dobrý běh křesťanské víry

HledamBoha.cz se snaží srozumitelně prezentovat křesťanství prostřednictvím digitálních médií. Naším snem je, aby každý člověk v České republice měl možnost najít, poznat a sdílet dobrou zprávu o Ježíši.

24.6.2017 v 9:24 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 39 |

Karel Sýkora

Johnny Hates Jazz – Shattered Dreams (Jeruzalém)

Jeruzalém je, co do rozlohy a počtu obyvatel, největší a hlavní město Izraele, kde na území o rozloze 125,1 km2 žije celkem 865 700 obyvatel (údaje z konce roku 2015). Izrael a Palestina považují Jeruzalém za své hlavní město.

24.6.2017 v 6:16 | Karma článku: 5.23 | Přečteno: 84 |

Karel Sýkora

Limes: Nebezpečí na římské hranici

Limes Romanus, fascinující starověký systém opevnění, jenž chránil římské impérium před nájezdy barbarů. Ochranný val, který byl po Velké čínské zdi, největší stavbou vytvořenou lidskou rukou.

23.6.2017 v 10:00 | Karma článku: 9.73 | Přečteno: 338 |
Počet článků 11 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 937
Milovník života a vášnivých debat. Snad na ně dojde také pod tímto blogem.


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.