Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Pravda o placených blogerech a diskutérech - přiznání

26. 06. 2014 21:30:59
V poslední době se vyrojilo hned několik článků, které spekulují o motivech blogerů a především diskutérů. Hovoří se o možnosti, že jsou placeni politickými stranami či jednotlivci. Vím o věci své.

Tyto úvahy se obejvují s určitou pravidelností, zejména ve vypjatých politických okamžicích, jako jsou volby všeho druhu. Diskuse jsou najednou plné zastánců toho či onoho politického harcovníka, objevují se diskutéři i blogeři, kteří po volbách zase záhandě mizí. Ale nejde jen o naši scénu - například zastánci Vladimíra Putina nebo naopak ukrajinských revolucionářů věnují spoustu času a práce článkům, účastím v diskusích.

Článek Bohumíra Šimka tyto otázky opět otevírá, dostalo se mu řady odpovědí, podle mě však žádná nebyla dost upřímná. O tu se pokusím nyní já.

Jak si asi mnozí všimli, nejsem častým zveřejňovačem článků, zato často a se zápalem diskutuji pod nejvýznamnějšími články, které zde na blogu vycházejí, tedy zejména pod články Vladimíra Kroupy, jehož významu a čtenářské pozornosti může konkurovat snad jen František Matějka. A to se stalo příčinou jednoho z největších dobrodružství mého života.

Když jsem si jednou před noční kupoval kávu u jednoho z kiosků na Letišti Václava Havla, na němž pracuji (my zaměstnanci dostáváme 80% procentní slevu, jedná se o jeden z hlavních benefitů od zaměstnavatele), byl jsem osloven neznámým, ničím zvláštním nevýrazným mužem. Vůbec jsem mu nerozuměl, pokrčil jsem tedy jen rameny a odebral se na pracoviště. Ráno však jsem byl na témž místě osloven opět, když jsem si po noční směně kupoval obvyklou sklenici mléka. Opět tu byl neznámý muž z předchozího večera, avšak tentokrát již s překladatelkou.

Ukázalo se, že se jedná o blízkého, ovšem veřejnosti utajeného spolupracovníka portugalského pretendenta trůnu Duarte Pia, vévody z Braganzy. Luis Carlos de Noroha Cabral da Camara, což je jeho skutečné jméno, mi prostřednictvím své tlumočnice (jmenovala se Icília Silva Berenguel, jak jsem zjistil téhož dne na hotelovém pokoji, když jsem během její chvíle ve sprše nenápadně nahlédl do jejího cestovního pasu; tyto detaily uvádím proto, aby bylo i největším skeptikům zřejmé, že se mé vyprávění zakládá na pravdě) sdělil důvod, proč jsem byl z popudu jeho pána osloven.

Vévoda z Braganzy je hlavou dynastie Braganza-Sasko-Koburg-Gotha, jejíž panování v Portugalsku bylo násilně ukončeno roku 1910. Žije v ústraní ve Švýcarsku, ale netají se ambicí v současné době rozpadu republikánských idejí opět usednout na portugalský trůn. Portugalští monarchisté mají však omezené prostředky i počet spolupracovníků, proto se po síle, které by Duarte Pio mohl využít ke svému nastolení, poohlížejí jinde. Plán byl jednoduchý - získat na stranu pretendenta trůnu české turisty, kteří v Portugalsku představují značnou početní sílu, a případně je využít za příslib zvýhodněných cen zájezdů při ozbrojeném povstání, protože jak známo, Češi se ve světě těší pověsti tuhých a neohrožených bojovníků již od dob Eduarda Beneše.

V první řadě však bylo potřeba získat českého turistu pro myšlenku portugalské monarchie. Tomu jsem měl právě posloužit já. Mým úkolem bylo získat si významné místo v diskusích pod články a blogy nejserióznějšího z českých portálů, iDnes. Postupně si zde vybudovat pozici, čtenářskou oblibu - zejména u žen - a v pravý čas šířit myšlenky monarchismu a dovolené v Portugalsku.

Plán byl ďábelsky dokonalý. Jednak pracuji jako letový dispečer na Letišti Václava Havla a mám tedy poměrně přesný přehled o tom, kdo kam lítá, a jednak, jak je asi každému patrné, jsem muž nevšední krásy; zavánělo by falešnou skromností, kdybych hodlal popírat neobyčejné úspěchy, kterých se mi dostává u žen. A jsou to právě ženy, které bylo potřeba získat na naši (ano, nyní již naši) stranu. Kdo jiný rozhoduje v českých domácnostech o dovolenkových destinacích?

Řada čtenářek si možná nyní uvědomí, kolikrát podlehla v diskusích mému osobnímu šarmu a podlézavému plusování jejich příspěvků. Ano, klesl jsem hluboko. Vévoda z Braganzy sice neplatí tolik, jako jiné diskutéry/blogery honoruje například stát Izrael, Putin, USA nebo Čína, ale i já jsem si přišel na své - ročně jsem měl inkasovat šest sudů nasolených tresek, dvanáct sudů portského vína a třicet kubíků korkovníkového dubu, který patří mezi vlajkové lodě portugalského hospodářství a svou kvalitou předčí vše jiné. Takový Břetislav Olšer sice dostává ročně osmnáct set (!ano, čtete dobře) měřic rýže, třetinu promile celkové sklizně všech čínských čajových zahrad a neomezené množství lampionů a zábavní pyrotechniky, ale ani já jsem si jako začátečník nemohl stěžovat.

Přiznejme si to na rovinu, iDnes je placenými agenty doslova prolezlá. Jaromír Petřík, honorovaný štědře Svazem rusko-českého poštovního přátelství, který má "náhodou" ty nejcennější aršíky sovětských a ruských poštovních známek ve své sbírce a největší kolekci použitého spodního prádla Vladimira Putina ve střední Evropě; František Matějka, který od světové anarchokapitalistické sítě inkasuje tučné slevové vouchery do argentinských restaurací, Milan Šupa, agent Spolku katolických panen (nikdo nemáme tušení, jak ten je honorován), to je jen špička ledovce. Snad jediný, kdo zatím píše zadarmo, je Kroupa.

Já však již nemohu mlčet. Jednak nakonec mám taky něco jako svědomí, a jednak nemůžete jíst půldruhého roku jenom solené tresky.

Vážení čtenáři (a hlavně čtenářky): Dokážete mi odpustit?

Autor: Václav Jindra | čtvrtek 26.6.2014 21:30 | karma článku: 19.20 | přečteno: 1260x

Další články blogera

Václav Jindra

Osobní strážci - film, na který jsme čekali

Publicista a příležitostný dramatik Vladimír Kroupa dnes podrobil analýze zoufalý výkon ochranky prezidenta Zemana, jež nedokázala včas zareagovat na letící tomaty. Neuvedl však, že incident inspiroval filmové tvůrce k vrcholnému počinu české kinematografie polistopadové doby.

5.2.2015 v 16:45 | Karma článku: 13.33 | Přečteno: 791 | Diskuse

Václav Jindra

Bloger a blogerka roku. Výzva redakci iDnes.

I při letošním hlasování o blogera nebo blogerku roku je otevřen prostor pro jednu velkou nespravedlnost. V dnešním zamyšlení se pokusím ji pojmenovat a zároveň navrhnout nápravu.

4.2.2015 v 16:30 | Karma článku: 14.80 | Přečteno: 819 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Jarka Jarvis

Kdepak ty ptáčku hnízdo máš?

Většinou tam, kde maminka snesla vejce. Jenže, podobně jako v mnoha jiných případech, i tady existují výjimky, a tak se v apartmánu rodiny orla bělohlavého z čista jasna ocitla dvě holátka jestřába červenoocasého.

20.8.2017 v 3:08 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 39 | Diskuse

Milan Radek

Možný útok islamisty na Sibiři - varování hlavně pro nás k výročí 21. srpna

Jednak pro ty co věří že bohatýr Vova ochrání Evropu od islámu, a hlavně varování pro ty co kašlou na Izrael nebo Rusko když jsou také oběti útoků, a jediné co evropské lídry napadne je dávat zátarasy do ulic aby šílené dodávky

20.8.2017 v 1:08 | Karma článku: 13.98 | Přečteno: 159 | Diskuse

Olga Vodová

A teď, prosím tě, Olčo, nemluv!

Když navštívíte některý salón se službami, většinou, téměř vždy si chtějí majitelky či službu vykonávající pracovnice povídat. Hodně povídat. Pánové prominou, nebude řeč o návštěvách erotického salónu ani autosalónu.

19.8.2017 v 22:59 | Karma článku: 4.10 | Přečteno: 93 | Diskuse

Libuse Palkova

Italské speciality

Navzdory titulu se nebudu zabývat světoznámou italskou gastronomií, ale tím, čím jsou Italové jiní, čím se odlišují od jiných národností, zkrátka čím jsou speciální.

19.8.2017 v 22:47 | Karma článku: 7.70 | Přečteno: 145 | Diskuse

Libuse Palkova

Bidet jako běžná součást koupelny

Pravidelné osprchování a důkladná čistota jsou základem toho, aby člověk ostatním voněl, protože ani sebelepší parfém nezakryje nedostatky v hygieně Ale ruku na srdce-kolik z nás má koupelnu tak velkou aby si mohl dovolit bidet?

19.8.2017 v 16:28 | Karma článku: 19.79 | Přečteno: 1131 | Diskuse
Počet článků 11 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 938
Milovník života a vášnivých debat. Snad na ně dojde také pod tímto blogem.


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.