Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Chceme i Blanku zažít jinak?

8. 10. 2014 15:43:35
Tunel Blanka se veřejnosti ještě ani neotevřel a už je jasné, že pro ni zůstane zavřený. Alespoň co se týče občanské veřejnosti a těch Pražanů, kteří se jako poplatníci na stvabě tunelu také podíleli, ale jejich života se nemá týkat - cyklistů, chodců, rodin s dětmi. Pojďme to změnit!

Praha, to nejsou jen automobily a potřeba dostat se bezmyšlenkovitě z bodu A do bodu B. Dát části města smysl, to neznamená úzce profilované využití, to znamená svým způsobem vetknout stavbu/veřejný prostor do života města, chápaného zde jako řecká Polis či římská Civitas.

Právě to má na zřeteli naše občanské sdružení Blanka-Polis, o.p.s. V současné době připravujeme řadu návrhů, s nimiž po volbách hodláme předstoupit pro nové či staronové představitele Prahy. Zde i vám předkládám některé z nich a věřím, že pokud patříte mezi skutečné a aktivní občany našeho města, kteří město chtějí skutečně žít, a ne jen tak přežívat, mohou si získat i vaše sympatie.

Nedávno se konal den otevřených dveří, během nějž bylo možno navštívit některé důležité a diskutované stavby včetně Blanky. Ani my jsme si takovou příležitost nemohli nechat ujít a proto jsem vytáhl naši malou Nikky na výlet, aby viděla a zažila Blanku - tedy zejména fascinující a trochu tajemnou atmosféru podzemní stavby - i jinak, než jak to bude možné v budoucnu - tedy jen skrze okénko automobilu.

A tu jsem si uvědomil - proč by tomu tak vlastně mělo být nadále? Proč by docela široké chodníky neměly chodníky zůstat (a tedy plnit svůj účel) i v budoucnu? Kde je psáno, že musí sloužit jen nouzově nebo technickému personálu? Právě tak jsem sledoval i šířku jízdních pruhů, která mi přišla zbytečně předimenzovaná a přímo vybízela k nápadu na zřízení cyklostezky. A tak se zrodily první kontury toho, co by mělo z Blanky udělat živou tepnu města, nikoli jen mrtvý kanál.

Nezůstalo jen u těchto nápadů. A to, co se zrodilo zprvu jen ve fantasii členů našeho sdružení, začalo rychle nabývat tvaru konkrétních návrhů, které hodláme předat Magistrátu a jejichž realizaci chceme do budoucna prosadit. Neobešlo se to samozřejmě bez pomoci odborníků a známých osobností, majících zkušenost s oživováním veřejného netradičního prostoru u nás - tak nás podpořila i jména, jež čtenářům snad ani nemusím blíže představovat: Ing. Arch. Jiří Kasl, malíř a básník Jan Mordechaj Čupřina, historička volnočasového využití užitkových staveb Mgr. Květoslava Petříková, BoA. (pro ty, co podobně jako já tuto neobvyklou zkratku nedokázali rozluštit: Bachelor of Art), polyhistor a polyglot MUDr. Slavomír Kuranda, jehož zkušenosti z podobných projektů v Tibetu budou mít hodnotu zlata, pozvání k účasti na našich projektech přijal i psychoanalytik kontemporálního městského životního stylu, vídeňský odborník Prof. Bertram A. Schnittnagel, ThD.

A tak se počala rodit nová Blanka, Blanka moderní, otevřená a občanská. Blanka s cyklostezkami, prostorem pro kulturní akce, prostorem, který bude umět respektovat a nikoli ostrakizovat či exkludovat např. kojící matky, rodiny s dětmi či psy, sportovce. Neměla by chybět ani dnes už standardní piana či stolky na společenské hry, mladí umělci by zase mohli být těmi, kdo přetvoří nic neříkající textury stěn na kalejdoskop aktivního a angažovaného výtvarného projevu.

Jedním z nejdůležitějších pilířů začlenění Blanky do občanského života pak bude pravidelné pořádání trhů, kdy bude pro změnu Blanka uzavřena řidičům a i jim tak umožní nevšední pohled na jinak známé a třeba denně projížděné (a řekněme si upřímně - mnohdy spíše bezmyšlenkovitě míjené) prostory. V takových chvílích by Blanka ožila řadou kulturních akcí i atrakcí a samozřejmě i nezbytnými farmářskými trhy, kde by si například řidiči mohli koupit ručně vyráběné osvěžovače (populární "stromečky", ale jistě nejen je) z ekologických materiálů, ručně pletené náramky na výfuk a podobně. I jejich automobily se tak díky našemu projektu mohou proměnit z obyčejného užitkového nástroje na projev soužití a sdílení.

Věřím, že tento moderní přístup k tváři měst se postupem času stane nikoli zvláštností, o níž tu a tam informují naše média, jako tomu bylo doposud s jinými, průkopnickými projekty, ale naopak normou, již budeme denně žít a v níž budou vyrůstat naše děti.

Ať už se rozhodnete jakkoli, pamatujte na svůj hlas Blance!

Autor: Václav Jindra | středa 8.10.2014 15:43 | karma článku: 11.72 | přečteno: 595x

Další články blogera

Václav Jindra

Osobní strážci - film, na který jsme čekali

Publicista a příležitostný dramatik Vladimír Kroupa dnes podrobil analýze zoufalý výkon ochranky prezidenta Zemana, jež nedokázala včas zareagovat na letící tomaty. Neuvedl však, že incident inspiroval filmové tvůrce k vrcholnému počinu české kinematografie polistopadové doby.

5.2.2015 v 16:45 | Karma článku: 13.33 | Přečteno: 782 | Diskuse

Václav Jindra

Bloger a blogerka roku. Výzva redakci iDnes.

I při letošním hlasování o blogera nebo blogerku roku je otevřen prostor pro jednu velkou nespravedlnost. V dnešním zamyšlení se pokusím ji pojmenovat a zároveň navrhnout nápravu.

4.2.2015 v 16:30 | Karma článku: 14.80 | Přečteno: 818 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Jana Slaninová

Šťavnatá sobota: kácení v lese a vařená kočička

Sobota ve znamení motorové pily a kosy. Taky Smart, který zjistil, že není terénní SUV. Manžel s rozdrápanýma rukama, žena s hlínou pod nehty, vodáci asi ve sto lodích. Ploučnice je někdy jak Václavák v podvečer.

24.6.2017 v 22:32 | Karma článku: 8.26 | Přečteno: 130 | Diskuse

Jan Tichý

Chata mne na stará kolena vyučí

Sic má kolena nejsou tak stará, vyučovat se nechávám už jen životem. Dle hesla: „neuč se, život tě naučí“. V mládí (to se tenkrát nosilo) jsem se učil, a protože na učňák jsem byl moc „chytrý“, vrhl jsem se na gympl a na vysokou.

24.6.2017 v 20:05 | Karma článku: 10.56 | Přečteno: 288 | Diskuse

Jarmila Kamenáčová

Čtyři ženské na chalupě

Není nad pohodu. Když vás nikdo tzv. neprudí. Kdy můžete být sama sebou a to navzdory reklamě bez masek líčidel, ale i bez všech "nutností", kterým podléháme a přitom nás tísní, bez korzetu stresu.

24.6.2017 v 16:40 | Karma článku: 10.83 | Přečteno: 385 | Diskuse

Jan Pražák

Jak jsem byl u věštkyně

Starobyle zařízený pokoj s vysokým stropem a těžkými závěsy na oknech byl osvětlený tlumenou září trojramenného svícnu. Na kulatém stolku, pokrytém temně rudým ubrusem ležely vykládací karty a veliká křišťálová koule.

24.6.2017 v 16:07 | Karma článku: 14.30 | Přečteno: 368 | Diskuse

Dana Adámková

Roztržitá

Každý, to občas zažije, prostě den blbec. To hned po ránu se na vás i káva šklebí. Leknete se vlastního odrazu v zrcadle, i když se na sebe hezky usmíváte.

24.6.2017 v 12:11 | Karma článku: 13.03 | Přečteno: 298 | Diskuse
Počet článků 11 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 937
Milovník života a vášnivých debat. Snad na ně dojde také pod tímto blogem.


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.