Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Osobní strážci - film, na který jsme čekali

5. 02. 2015 16:45:59
Publicista a příležitostný dramatik Vladimír Kroupa dnes podrobil analýze zoufalý výkon ochranky prezidenta Zemana, jež nedokázala včas zareagovat na letící tomaty. Neuvedl však, že incident inspiroval filmové tvůrce k vrcholnému počinu české kinematografie polistopadové doby.

Film má být jakýmsi nahlédnutím do života vrcholné politky, jejích intrik, špíny, ale i nebezpečí a obětavosti, ideálů i sobecké vypočítavosti. Bude reflexí jak vývoje české polistopadové společnosti a její politické garnitury, tak intimní sondou do života jejích představitelů, kteří i přes všechnu záři reflektorů zůstávají především lidmi (tento motiv vkusně podtrhuje ústřední song "Taky jsem se narodil bos", který pro film nově nazpíval Petr Janda, laureát Zlaté Osy). Snímek se však dotkne i základních otázek lidské existence, a bude tak i k zamyšlení.

Režie se ujal zkušený Vít Olmer, který do hlavních rolí prezidenta Zemana a jeho ženy Ivanky obsadil osvědčené koně svojí stáje, Jiřího Krampola a Simonu Chytrovou. Jeho volba je víc než pochopitelná - Krampol díky svým kontaktům ve vrcholné politice a spolupráci s Jiřím Paroubkem dokáže ztvárnit přesvědčivě vysokého ústavního činitele a navíc se coby Český Belmondo nemusí nechat v náročných scénách zastupovat kaskadérem, Chytrová zase díky svému kultivovanému projevu, jak jej známe z obdobných sociálních dramat Playgirls I a Playgirls II, naplňuje jemnější psychologické ambice filmu.

Hlavní dějová linie vypráví o střetu dvou světů. Na jedné straně stárnoucí prezident, mediálně sice možná ne tak šikovný, ale ve své podstatě orientovaný na člověka, na straně druhé dravá nově nastupující generace hipsterských liberálů, kteří se snaží pomocí jakýchkoli prostředků zaujmout vůdčí pozici ve společnosti a obliba lidového Zemana/Krampola je jim samozřejmě proti srsti. V povedeném trojlístku, který se rozhodne naplánovat atentát na státníka, pozná divák představitele pražské kavárny Ondřeje Kobzu, brněnské herny Matěje Hollana, neobdělané a nevyklučené části naší republiky pak reprezentuje lesů pán Mustaš Stropnický (jejich řepy dodají filmu neotřelou funky atmosféru a zbývá jen dodat, že zatímco Kobza a Stropnický si vystřihli sami sebe, Holana hraje Kazan).

Divák nahlédne pod pokličku rozličných kuchyní a jednou z nich bude i drsné, ale přátelské prostředí prezidentské ochranky. Zde nás zaujme a často přivede k slzám (smíchu) hlavně komická dvojice pistolníků a nerozlučných kamarádů Kafrana a Buchara, kteří jsou kluky z týmu přezdíváni jako Malej a Velkej a mezi ochranku se dostali v rámci prezidentova programu na zaměstnávání osob s lehčí formou postižení. Roli dobráckého hromdopolice Buchara svěřil Olmer odvážně, ale promyšleně vycházející příležitostné hvězdě středoevropské komparsové scény Vladimíru Kroupovi, na nějž se snad nemusíme bát říci, že je i scénáristou filmu a svým debutem si splnil svůj dávný sen. Nad obsazením piknického Kafrana doposud probíhá diskuse mezi režisérem Olmerem a producentem snímku Františkem Čubou, proslýchá se, že ve hře jsou dvě jména - jednak Martin Faltýn a jednak Roman Skamene.

Jak však prozrazuje scénář, do nějž mi bylo umožněno nahlédnout, Olmerovo vyzrálé mistrovství se pak projeví právě na tom, když zrovna tyto dvě komické postavičky nečekaně využije k rozehrání hlubších psychologických tónů filmu, čímž diváka zasáhne zcela nepřipraveného a proto otevřeného tomu nejsilnějšímu emočnímu prožitku. Mám na mysli tu scénu, kdy po neúspěšném atentátu na prezidenta Zemana odnáší v náručí z místa činu Buchar svého těžce raněného malého přítele Kafrana stranou, pod starý dub, a ujišťuje jej o svém přátelství.

Tu si však všimne, že Kafranova rána zeje narušenými obvody. Ukazuje se, že zdánlivě nešikovný a nenápadný mužík je ve skutečnosti android, vyslaný z budoucnosti, aby chránil prezidenta a zabránil puči. Film tak zcela bez obalu otevírá zásadní otázku dneška, jíž je schopnost umělé inteligence prožívat emoce a navázat plnohodnotný vztah s člověkem. Olmer tak vytíná políček všem dnešním technofobům a na otázku soužití člověka a stroje odpovídá jednoznačně: Ne proti sobě, ale spolu!

Ale neprozrazujme příliš. Divák si udělá na snímek jistě rád názor sám. Já za sebe však nepochybuji, že snímek Osobní strážci se řemeslným uměním i obsahovou hloubkou minimálně vyrovná nejvýraznějším počinům současné české tvorby, jako jsou například Menzelovi Donšajni nebo Svatá čtveřice Jana Hřebejka. I neobvyklé autorství soundtracku - hudby k filmu se ujal dnes už nestárnoucí Jan Rejžek - dává tušit, že se nemusíme obávat žádného starého kýče.

Za mě rozhodně 9/10 (jeden bodík celkovému skóre nijak neuškodí a navíc musím při všech sympatiích k filmu i obdivu k jeho tvůrcům objektivně uznat, že na čtyřhodinovou stopáž bez přestávky a v uzamčeném premiérovém sále nebude český divák s litrovkou coly ještě připraven.)

Autor: Václav Jindra | čtvrtek 5.2.2015 16:45 | karma článku: 13.33 | přečteno: 782x

Další články blogera

Václav Jindra

Bloger a blogerka roku. Výzva redakci iDnes.

I při letošním hlasování o blogera nebo blogerku roku je otevřen prostor pro jednu velkou nespravedlnost. V dnešním zamyšlení se pokusím ji pojmenovat a zároveň navrhnout nápravu.

4.2.2015 v 16:30 | Karma článku: 14.80 | Přečteno: 818 | Diskuse

Václav Jindra

Chceme i Blanku zažít jinak?

Tunel Blanka se veřejnosti ještě ani neotevřel a už je jasné, že pro ni zůstane zavřený. Alespoň co se týče občanské veřejnosti a těch Pražanů, kteří se jako poplatníci na stvabě tunelu také podíleli, ale jejich života se nemá týkat - cyklistů, chodců, rodin s dětmi. Pojďme to změnit!

8.10.2014 v 15:43 | Karma článku: 11.72 | Přečteno: 595 | Diskuse

Další články z rubriky Kultura

Martin Mařák

Švehlík, Extempore, Pepa Nos & Zikkurat, Veselí nad Moravou, 1981

Buduj vlast, posílíš mír. Úkoly sedmé pětiletky splníme! Hlásal velkými rudými písmeny nápis nad hezky namalovaným usmívajícím se úderníkem s lopatou, zatímco zděšené babičky se křižovaly při pohledu na tu Sodomu a Gomoru.

24.6.2017 v 16:12 | Karma článku: 7.44 | Přečteno: 293 | Diskuse

Martin Faltýn

Čertoviny? - Budou!

Včera jsem si zahrál v právě natáčené pohádce Zdeňka Trošky s názvem "Čertoviny". Dovolte mi vás trochu provést včerejším filmováním a také vám ukázat exkluzivní detaily, které jen tak neuvidíte.

24.6.2017 v 9:54 | Karma článku: 14.96 | Přečteno: 244 | Diskuse

Karel Sýkora

Dobrý běh křesťanské víry

HledamBoha.cz se snaží srozumitelně prezentovat křesťanství prostřednictvím digitálních médií. Naším snem je, aby každý člověk v České republice měl možnost najít, poznat a sdílet dobrou zprávu o Ježíši.

24.6.2017 v 9:24 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 39 |

Karel Sýkora

Johnny Hates Jazz – Shattered Dreams (Jeruzalém)

Jeruzalém je, co do rozlohy a počtu obyvatel, největší a hlavní město Izraele, kde na území o rozloze 125,1 km2 žije celkem 865 700 obyvatel (údaje z konce roku 2015). Izrael a Palestina považují Jeruzalém za své hlavní město.

24.6.2017 v 6:16 | Karma článku: 5.23 | Přečteno: 84 |

Karel Sýkora

Limes: Nebezpečí na římské hranici

Limes Romanus, fascinující starověký systém opevnění, jenž chránil římské impérium před nájezdy barbarů. Ochranný val, který byl po Velké čínské zdi, největší stavbou vytvořenou lidskou rukou.

23.6.2017 v 10:00 | Karma článku: 9.73 | Přečteno: 338 |
Počet článků 11 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 937
Milovník života a vášnivých debat. Snad na ně dojde také pod tímto blogem.


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.