Jindra

Je čas jít a je čas skočit, je čas pít a je čas močit; je čas makat, čas si hrát, je čas jíst a je čas s... Ano, vše má svůj čas, ale ten můj mi řekl "já už neplatím."

Ano, je čas se rozloučit. Užili jsme si tady kopec srandy spolu, ale i k zamyšlení to bylo. Je možná pravda, že jsme se občas tak úplně "nežrali", jak se říká, ale myslím, že i v těch největších drsňácích je někde pocit, že po každým z nás, blogerů, zůstane v srdíčku jedno to prázdný místečko.

A tak i já musím jít. Bylo vám tady se mnou fajn, na naší společné cestě jste se ode mne, musím si přiznat, i mnoho věcí naučili. Ale prostě to tak nějak cejtim, že přišel čas říct si to poslední "s B-hem".

Už se nikdy neuvidíme. A když říkám nikdy, tak myslím nikdy, a to minimálně do středy.

A pro všechny blogery ještě pěknou písničku, která je, jak jsem přesvědčen, hlavně tak nějak o nás, kteří jsme sem přišli, abychom lidem rozdávali smích, radost, lásku a - převážně nevyžádanou - moudrost.

Váš

Vašek